Projektový den v VI. třídě aneb jdeme podle mapy

Z lesa jsme vyšli u VINAŘICE NÁDRAŽÍ odkud jsme byli navigováni k místnímu hřišti. U hřiště nás navigace poslala opět do stínu lesa, ale jak to tak bývá, šli jsme cestou jinou, jelikož se zde navigátoři neshodli. "Je to dál, za to horší cesta" pro nás bylo mottem. A tak na sluníčku, mezi polemi, ale stále v dobré náladě jsme našli cíl bez ztráty hvězdičky. V obůrce nás přivítal pan Jiří Kejkrt, který připravil oheň, na němž jsme si opekli svačinu. Zvířátkům jsme donesli svačinky v podobě hroznového vína, které má ráda mývalí slečna, pomeranče pro nosály a jablíčka pro kozy. Nejvíc nás bavila mývalka, která ochotně předváděla své parkurové umění. Klokan se nám na chvíli ukázal a pak se náležitě vyhříval. I přes obvyklý zvyk dikobrazů (ve dne spát) nám pan Kejkrt odkryl jejich úkryt, takže jsme mohli vidět i tyto neobvyklé hlodavce. Po zodpovězení všech důležitých otázek (např. jaké jsou náklady na provoz) jsem se rozhodli přispět z třídního fondu částkou, kterou žáci odhlasovali, tj. 25 Kč za každého žáka. Vrátili jsme se spokojení a unavení. Obůrka se nám moc líbila a jistě ji navštívíme znovu, abychom zjistili, jak se daří jejím obyvatelům. Děkujeme majitelům za úžasnou spolupráci a pomoc, kterou poskytli při značení trasy, přípravě pečené svačiny a čas, který nám věnovali. VI. třída a Kamila Kedroňová.